Podle listu Financial Times, který se odvolává na výzkum britského think tanku Official Monetary and Financial Institutions Forum (OMFIF), se světové centrální banky v reakci na vysoké úrokové sazby ve Spojených státech čím dál častěji obracejí k americkému dolaru.
Z výzkumu vyplývá, že podíl centrálních bank, které chtějí zvýšit svou dolarovou držbu, se ztrojnásobil. Průzkum, kterého se zúčastnilo 73 státních institucí spravujících mezinárodní rezervy v celkové hodnotě 5,4 bilionů dolarů, ukázal, že 18 % světových regulátorů plánuje navýšit v příštích dvou letech své investice v amerických dolarech. V roce 2023 mělo tento úmysl jen 6 % respondentů.
Nikhil Sanghani, výkonný ředitel OMFIF, varuje před čekáním na odklon od greenbacku v průběhu příští dekády. Podíl dolarových rezerv klesne v horizontu 10 let podle prognóz regulátorů ze současných 58 % na 55 %. Držba čínské měny by se mezitím mohla téměř zdvojnásobit z 2,3 % na 5,5 %. Je však stále nepravděpodobné, že by žen-min-pi mohlo vážně ohrozit dolar na pozici dominující světové měny, zdůraznil Sanghani.
Experti navzdory globálnímu trendu dedolarizace zaznamenali nový zájem o dolar, zatímco tempo dedolarizace zůstává pomalé a omezené. Děje se tak v prostředí vysokých úrokových sazeb, díky kterým jsou americké akcie atraktivnější než jejich čínské protějšky. Ztráty utrpěl i japonský jen, jehož hodnota se propadla v důsledku změn měnové politiky Bank of Japan.
Účastníci trhu využívají za současné situace rozdíly v úrokových sazbách k zajištění bezrizikových výnosů. Měny zemí s vyššími výnosy z bankovních vkladů jsou v důsledku toho žádanější a jejich hodnota roste.