Evropský biofarmaceutický sektor může čekat náročné období, protože administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa naznačuje možnost uvalení cel na farmaceutické produkty dovážené z Evropy. Washington se aktuálně zaměřil na tento kritický průmysl.
Takový krok by podle analytiků společnosti Bernstein mohl přinést zvládnutelná krátkodobá rizika, ale z dlouhodobého hlediska by mohl změnit investiční prostředí celého sektoru.
Jak zprávy naznačují, Trump by během příštích dvou týdnů mohl oznámit cla na farmaceutické zboží. Farmaceutické produkty byly sice původně z celního balíčku tzv. Dne osvobození vyňaty, ale jelikož tato výjimka může být kdykoli zrušena, sektor zůstává v napětí.
Evropské farmaceutické firmy mají aktuálně v USA silnou pozici a generují z tohoto trhu 40 až 60 procent celkových příjmů. Některé společnosti provozují v USA výrobní a výzkumná zařízení, ačkoli ne všechny léky jsou vyráběny nebo prodávány v místě.
Měnoví stratégové z Bernsteinu odhadují, že pokud bude k ceně zboží prodávaného do USA připočítáváno 20procentní clo, dopad na zisk by se mohl u hlavních evropských výrobců léků značně lišit. Tento aktualizovaný scénář je méně závažný než dřívější odhady, které předpokládaly, že cla budou uplatňována spíše na celkové příjmy z prodeje v USA než na výrobní náklady.
Sanofi například realizuje přibližně 50 procent svého podnikání v USA, takže je vystavena střednímu riziku. Na konci spektra s nízkým rizikem mají lepší pozici Novo Nordisk a Novartis, zatímco GlaxoSmithKline a belgická UCB patří mezi nejzranitelnější, zvlášť tedy druhá jmenovaná, a to kvůli absenci výrobních kapacit v USA.
Zástupci průmyslu varují, že zvýšené náklady může být těžké přenést na americké spotřebitele, takže ztracenou marži pravděpodobně nebude možné kompenzovat zvýšením cen. Firmy nicméně doufají v příznivý vývoj situace.
Některé už reagují proaktivními investicemi v USA a očekávají změnu obchodní politiky – například AstraZeneca, která nedávno oznámila nové výdaje ve výši 3,5 miliardy dolarů na operace v USA. Novartis slíbil investovat v příštích pěti letech do posílení své přítomnosti v USA 23 miliard dolarů.
Finanční ředitel Sanofi také naznačil, že se uvažuje o dalších investicích v USA. Odborníci však upozorňují, že společnosti se potýkají s nejistotou, protože rozsah a struktura případných cel zůstávají nejasné.
Podle analytiků Bernsteinu může i samotná hrozba stačit k tomu, aby evropské firmy přehodnotily své strategie vůči USA.