Čínská vláda nedávno představila ambiciózní plán využít umělou inteligenci k zaměstnání rekordních 12,7 mil. čerstvých absolventů vysokých škol v roce 2026. Množství nastupujících uchazečů – větší než populace Belgie – přiměl Peking oficiálně prohlásit AI za klíčový nástroj „modernizace“ pracovních míst tváří v tvář rostoucího demografického tlaku.
Ministr práce Wang Siao-pching na zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců uvedl, že technologická strategie je navržena tak, aby kompenzovala „rostoucí nejistotu“ na trhu práce. Aby vláda vytvořila 12 milionů nových pracovních míst ve městech, přezkoumá programy stáží a školení ve prospěch sektoru elektromobilů, bezpilotních letounů (tzv. ekonomika nízkých letových hladin) a generativní umělé inteligence. Tento posun signalizuje rozhodný odklon od modelů masové výroby směrem k high-tech odvětvím.
Trhy reagovaly opatrně: index CSI 300 uzavřel týden na 3 842,15 bodech. Investoři se obávají, že státní investice do umělé inteligence nemusí přinést okamžité výsledky kvůli hluboké propasti v dovednostech mezi mladými lidmi. Analytici Goldman Sachs poznamenávají, že krátkodobou výzvou zůstává udržení nezaměstnanosti kolem 5,5 %, přičemž produktivita by se mohla v delším horizontu zvýšit.
Postoj Pekingu je v ostrém kontrastu s globálními obavami, že automatizace ničí pracovní místa. Čína naopak věří, že AI vytvoří čistý přírůstek volných míst a pomůže stabilizovat sociální poměry. Klíčovým rizikem pro tuto strategii jsou nadcházející obchodní jednání se Spojenými státy, která by mohla omezit přístup Číny k technologiím potřebným k realizaci programu.