Hospodářský růst v eurozóně se v dubnu 2026 prakticky zastavil, vzrostl pouze o 0,1 %, zatímco inflace vzrostla na 3 %. Hlavním katalyzátorem byl prudký nárůst cen energií způsobený vojenským konfliktem mezi Spojenými státy a Íránem.
Současné tržní podmínky zvýšily riziko stagflace, což je kombinace stagnující produkce, vysoké inflace a rostoucí nezaměstnanosti. Probíhající energetická krize a zvýšené vojenské napětí na Blízkém východě podkopávají podnikatelskou aktivitu a narušují důvěru spotřebitelů ve finanční systém. Tento vývoj zpochybňuje prosincové projekce Evropské centrální banky, které předpovídaly růst o 1,2 % v roce 2026 a 1,4 % v následujících dvou letech.
Zvýšení klíčové úrokové sazby ECB by mohlo způsobit další škody evropskému průmyslu a narušit důvěru spotřebitelů. Vyšší náklady na půjčky by vedly firmy ke škrtání investičních programů a omezování ekonomické aktivity domácností. Absence stability na energetických trzích ztěžuje členům měnové unie dosažení plánovaného cíle růstu 1,4 % pro rok 2027.