Globální objem dluhu se v prvním čtvrtletí zvýšil o 4,4 bil. dolarů na rekordních 353 bil. dolarů. Poměr světového dluhu k HDP zůstal na 305 %, což je úroveň z roku 2023.
Institut mezinárodních financí (IIF) připisuje nedávnou dynamiku silnému zadlužování ve Spojených státech a prudkému zrychlení růstu dluhu nefinančních podniků v Číně. Dluhová zátěž Číny dosáhla historického maxima 36,8 bil. dolarů, což bylo způsobeno převážně zadlužením ve státních podnicích. Zpráva IIF také uvádí, že investoři diverzifikují portfolia snižováním expozice vůči americkým vládním dluhopisům. Celkový globální dluh se tak ke konci března vyšplhal na téměř 353 bilionů dolarů.
Střednědobé prognózy poukazují na další nárůst zadlužení v důsledku stárnutí populace a rostoucích výdajů na obranu a energetickou bezpečnost. Kapitálové investice do umělé inteligence a eskalace konfliktu na Blízkém východě také významně ovlivňují objem zadlužení. Očekává se, že k 6. květnu 2026 budou strukturální faktory dále zvyšovat zadluženost jak ve veřejném, tak v podnikovém sektoru globální ekonomiky.