Rozmach umělé inteligence dal evropské jaderné energetice druhou šanci. Podle analytiků banky JPMorgan se technologičtí giganti zoufale snaží zajistit stabilní, nízkoemisní zdroje elektřiny pro svá nová datová centra – poptávku, kterou větrné farmy závislé na počasí nemohou spolehlivě pokrýt.
Evropská komise odhaduje, že poptávka po elektřině pro servery vzroste ze současných zhruba 70 TWh na přibližně 115 TWh v roce 2030. JPMorgan očekává ještě výraznější nárůst, přičemž téměř polovina dodatečné spotřeby připadne na Skandinávii a Pyrenejský poloostrov. Technologické společnosti jsou již nyní ochotny si za spolehlivost připlatit: společnost Google uzavřela s finskou firmou Fortum smlouvu na 22 let, v jejímž rámci bude odebírat jadernou energii za cenu o 60 % vyšší, než je tržní průměr. Podobné dohody o odběru jaderné energie již dříve ve Spojených státech uzavřely společnosti Microsoft, Meta a Amazon.
Ideálním řešením by byly malé modulární reaktory umístěné v blízkosti datových center, avšak jejich uvedení do provozu v EU se očekává až na začátku 30. let.
Tvůrci politik proto nyní mění strategii a snaží se urychleně prodloužit životnost stávajících elektráren. Podle odhadů Komise bude Evropa do roku 2050 potřebovat přibližně 241 miliard euro na modernizaci a výstavbu reaktorů. Francie a severoevropské státy, které si udržely jaderné parky a přebytky elektřiny, mají největší šanci stát se hlavními beneficienty vznikajícího energetického deficitu v regionu.