Masivní výprodej francouzských státních dluhopisů se stal varovným signálem pro vlády na celém světě. Analytici společnosti Capital Economics upozorňují, že investoři již nejsou ochotni tolerovat chronické rozpočtové schodky. Představitelé vlád po celém světě nyní budou muset urychleně omezit výdaje, aby se vyhnuli osudu Paříže.
Problémem Francie není ani tak děsivá výše jejího dluhu – v roce 2026 má dosáhnout 118 % HDP. Tento poměr je srovnatelný se Spojeným královstvím a je dokonce nižší než v USA či Japonsku. Hlavním problémem je přehnaná úroveň veřejných výdajů. Zatímco Itálie očekává primární přebytek ve výši 1 % a Spojené království udržuje schodek kolem 1,4 %, ve Francii toto číslo dosahuje vysokých 2,8 %. Žádná jiná významná ekonomika nemá tak propastný rozdíl mezi současnými výdaji a úrovní potřebnou ke stabilizaci dluhu.
Ozdravení rozpočtu komplikuje politická situace. Vláda Emmanuela Macrona nemá v parlamentu většinu a jakýkoli pokus o škrty ve výdajích okamžitě vyhání francouzské občany do ulic. Investoři se otevřeně obávají nárůstu populismu, zejména vzhledem k tomu, že Marine Le Pen je favoritkou příštích prezidentských voleb. Odborníci proto pochybují o prosazení klíčových reforem a předpovídají, že celkový schodek zůstane na katastrofální úrovni 5,4 %.
Za problémy Paříže zaplatí celý svět. Zahraniční investoři vlastní 60 % obchodovatelného francouzského státního dluhu, což představuje ohromující částku 1,6 bilionu euro. Prudký pokles cen těchto dluhopisů by zasáhl kapitálové rezervy globálních bank a investičních fondů. Jedinou útěchou je, že vznik systémové globální krize je nepravděpodobný, jelikož „toxický“ francouzský dluh je rozložen poměrně rovnoměrně napříč mezinárodními portfolii.