Celkové finanční ztráty Evropské unie způsobené prudkým růstem cen energií v období od ledna do konce října dosáhly podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen ohromných 127 miliard euro. Podle šéfky Komise vzrostla tato suma jen v posledním říjnovém týdnu o 21 miliard euro v důsledku přetrvávajícího tlaku na komoditních trzích.
Hlavním spouštěčem energetického šoku v Evropě byly rozsáhlé výpadky dodávek z Blízkého východu, způsobené faktickou blokádou námořní dopravy ve strategicky významném Hormuzském průlivu. Situaci zhoršily nízké zásoby zemního plynu v podzemních úložištích před začátkem topné sezóny. Vzhledem k výraznému omezení dovozu prostřednictvím ruských plynovodů byly podniky v Unii nuceny zajistit si dodávky od alternativních dodavatelů – především ze Spojených států a Norska – a to v krátkém časovém horizontu a za výrazně vyšší ceny.
Na pozadí rekordních výdajů vyzval litevský ministr energetiky Lukas Savickas lídry EU, aby urychleně přijali další opatření ke zmírnění cen paliv. Litevský ministr varoval, že dlouhotrvající krize by nevyhnutelně zvýšila politický tlak v některých zemích na znovuzavedení přístupu k levnějšímu ruskému plynu. Ursula von der Leyen však jakékoli přehodnocení energetického embarga kategoricky vyloučila: podle strategie přijaté Evropskou unií musí být dovoz ruského zemního plynu – ať už potrubím, nebo ve zkapalněné formě (LNG) – do konce příštího roku zcela ukončen.