​Čína hromadí zlato už 24 měsíců v řadě

Čínská lidová banka v říjnu již 24. měsíc po sobě navýšila své zlaté rezervy, čímž prodloužila nepřetržitou sérii nákupů na přesně dva roky. Oficiální údaje ukazují, že zásoby centrální banky se za tento měsíc rozrostly o 830 000 trojských uncí (přibližně 25,8 metrických tun), čímž celkový objem nákupů za prvních deset měsíců roku 2026 dosáhl zhruba 129 tun. Tempo akumulace se zrychlilo v reakci na prudkou korekci na globálních trzích: cena zlata v říjnu klesla o téměř 7 % a propadla se pod psychologickou hranici 4 000 USD za unci na své roční minimum – šlo o nejslabší říjnový výkon od krizového roku 2008.

Trvalá poptávka ze strany centrálních bank po celém světě představovala klíčový podpůrný faktor v období, kdy jiné investiční kategorie oslabovaly. Podle Světové rady pro zlato (WGC) byla čínská centrální banka ve třetím čtvrtletí největším kupcem mezi institucemi, které své údaje zveřejňují. Celkové čisté nákupy centrálních bank po celém světě dosáhly v období od července do září 321 tun, což je nejvyšší čtvrtletní objem od konce roku 2024. Akumulace rezerv ze strany Pekingu podnítila také poptávku drobných investorů na domácím trhu: čínské domácnosti aktivně nakupovaly tento drahý kov za cenu kolem 4 000 USD za unci v očekávání dlouhodobého oživení trhu.

Navzdory částečnému oživení cen po amerických volbách v polovině volebního období (tzv. midterms) zůstává spotové zlato více než 20 % pod úrovněmi z konce února, zaznamenanými před vypuknutím konfliktu v Íránu. Válka vyvolala růst cen energií, což zvýšilo globální inflační tlaky a donutilo mnoho centrálních bank zpřísnit měnovou politiku. Vyšší sazby tradičně působí negativně na aktiva, která nenesou úrok – jako je právě zlato. Strategie Číny však jasně ukazuje rozdíl mezi krátkodobou tržní volatilitou a dlouhodobou diverzifikací státních rezerv.