Podle údajů Eurostatu dovezly země EU v loňském roce z Ruské federace ropu, ropné produkty a plyn v celkové hodnotě 29,1 mld. EUR. Na jedné straně evropští lídři podporují sankce proti Rusku, na straně druhé od něj nakupují suroviny.
V roce 2023 se tak celkový objem nákupů ropy snížil 5,9krát na 9,3 mld. EUR, v důsledku čehož se ve sledovaném období objem dovozu snížil o 11 % na 21,3 mil. tun.
Ropu z Ruska nadále nakupovalo Bulharsko (5,5 mil. t), Maďarsko (4,7 mil. t), Česká republika (4,3 mil. t), Slovensko (4,6 mil. t), Polsko (1,15 mil. t), Nizozemsko (831 tis. t) a Rakousko (9,3 tis. t). Zároveň se dovoz ropných produktů ve fyzické podobě snížil 9,6krát (na 4,2 mil. tun) a činil 3,1 mld. EUR. Hlavními odběrateli ruských komodit jsou Řecko (841 tis. tun), Německo (771 tis. tun) a Belgie (702 tis. tun).
Dodávky plynu z Ruska do Evropské unie mezitím klesly o 25 % na 22,4 mil. tun. V peněžním vyjádření se tato částka snížila 2,9krát a dosáhla 16,7 mld. EUR. Nejvíce zemního plynu nakoupilo Maďarsko (4,7 mil. tun), Řecko (3 mil. tun) a Belgie (2,8 mil. tun).
Do konce roku 2023 se celkový obrat obchodování mezi Ruskem a zeměmi EU snížil 2,9krát na 88,9 mld. EUR, dovoz klesl 4krát (na 50,6 mld. EUR) a vývoz se snížil o třetinu (na 38,3 mld. EUR).