FX.co ★ ​Americký dolar tvrdě zasažen Trumpovou celní politikou

Jen si to představte – americký dolar zaznamenal nejhorší výkon za posledních padesát let! Analytici dospěli k závěru, že za to nemůže nikdo jiný než americký prezident Donald Trump.

Podle analytiků Financial Times (FT) americký dolar od začátku roku 2025 oslabil o 10 %. Jedná se o nejprudší pokles od roku 1973. Hlavním důvodem tohoto propadu byla celní politika prezidenta Trumpa. V důsledku obchodních válek iniciovaných Bílým domem americká měna oslabila o 10 % vůči koši šesti hlavních světových měn.

Odborníci z FT se domnívají, že výsledek Trumpových celních iniciativ trhy zaskočil. Investoři kvůli turbulencím na trzích začali přesouvat kapitál do evropských aktiv, což vedlo k posílení eura o 13 %.

Po sérii zvýšení cel začali účastníci trhu spekulovat o možné ztrátě statusu dolaru jako rezervní měny. Situace se však později stabilizovala a dolar dosáhl relativní rovnováhy. Přesto byly základy dolaru otřeseny. Dolar už mezitím není vnímán jako „bezpečný přístav“. Účastníci trhu po celém světě se snaží zajistit proti rizikům spojeným s aktivy denominovanými v USD, čímž na měnu vyvíjejí další tlak.

Existuje však i alternativní pohled na situaci, podle kterého je oslabení dolaru – i kdyby nebylo přímo iniciováno administrativou prezidenta Trumpa – součástí širší strategie ke snížení obchodního deficitu USA. Podle této teorie by k minimalizaci „propastného obchodního deficitu“, který v roce 2024 činil 918 miliard dolarů, bylo třeba devalvovat dolar o 20 až 30 %. Zavedení takového opatření by trvalo nejméně dva roky.

Obecně se má za to, že obchodní deficit USA úzce souvisí s postavením dolaru jako světové rezervní měny a rolí USA jako vývozce rezervních aktiv. Příliv kapitálu obvykle podporuje hodnotu dolaru navzdory deficitu běžného účtu. Na druhé straně je ale nutné vyvážet americké státní dluhopisy, aby se udržel globální růst. Právě tento aspekt kritizují Trumpovi příznivci, kteří tvrdí, že nadhodnocený dolar snižuje konkurenceschopnost amerického exportu. Výsledkem pak je rostoucí závislost země na zahraničním zboží – a to i v oblastech klíčových pro národní obranu.