
Podle analytiků ING banky přišly evropské domácnosti držením peněz v bankovních vkladech o potenciální majetek v hodnotě nejméně 1,17 bilionů eur. Banka uvádí, že tento konzervativní přístup občany nejen připravuje o výnosy, ale také citelně brzdí hospodářský růst v celém regionu.
Míra úspor v Evropě dosáhla 6 % příjmů, čímž překonala úroveň z doby před pandemií. To sice tlumí současnou spotřebu, ale větším problémem je způsob alokace kapitálu. Výpočty ING ukazují, že kdyby v období let 2002 až 2025 směřovala do investičních fondů byť jen čtvrtina nových vkladů, majetek Evropanů by vzrostl o částku odpovídající zhruba 7 % HDP eurozóny. Přímé investice do akcií mohly přinést dalších 2,79 bilionů eur. Místo toho však prostředky zůstávají na bankovních účtech, čímž omezují financování podniků. Banky sice půjčují bonitním firmám, ale vyhýbají se rizikovějším technologickým odvětvím. Pro srovnání: objem likvidních investic amerických domácností je přibližně pětkrát vyšší než objem jejich vkladů, zatímco v Evropě tento poměr nedosahuje ani poloviny.
Finanční návyky se však postupně mění. Od roku 2025 vzrostl podíl úspor směřovaných do investičních fondů na 37 % oproti 24 % v předchozím desetiletí. Podíl vkladů na likvidních aktivech klesl z 67 % na 62 %. Polovina majetných domácností již začala investovat a dalších 30 % je tomu nakloněno. Hlavní překážkou přesměrování kapitálu zůstává strach: 42 % Evropanů skutečně vnímá akciové trhy jako kasina a 35 % přiznává, že nemá žádné finanční znalosti.