
Evropa strávila desetiletí uzavíráním uhelných elektráren v boji se změnou klimatu, ale prudký nárůst cen plynu přepsal energetickou strategii a přinesl nečekané zisky zbývající uhelné flotile.
Chladnější počasí a slabší sezonní výkon solárních elektráren donutily kontinentální rozvodnou síť vrátit se k tradičním palivům. Ekonomika výroby elektřiny z uhlí se obrátila: podle dat Energy Aspects se čistá marže (clean dark spread) pro německé hnědé uhlí zvýšila na 64 EUR/MWh z téměř nulové hodnoty před rokem, a analytici společnosti Volue poukazují na to, že dostupné uhelné kapacity běží na plný výkon.
Hlavními beneficienty jsou Německo a Polsko. Tyto země loni pokryly 74 % produkce elektřiny z uhlí v EU. Zejména Německo se jeví jako zranitelné: vyřadilo z provozu své poslední jaderné reaktory a zavázalo se k odklonu od uhlí, aniž by vybudovalo dostatečné záložní kapacity na plyn.
Zisky výrobců elektřiny tak budou s příchodem zimy růst. Prognózy ukazují, že marže pro hnědé uhlí mohou mezi listopadem a březnem překročit 70,50 EUR/MWh. Také elektrárny na černé uhlí se vrátily do zisku – průměrná říjnová marže se blíží 37,30 EUR, zatímco před rokem byly ve ztrátě.
Jediným omezením této náhlé renesance uhlí je logistika. Kriticky nízké hladiny vody v Rýnu a dalších řekách brzdí přepravu černého uhlí na nákladních člunech a mohly by některé provozovatele donutit ke snížení produkce.
Comments: