
Podle říjnového průzkumu agentury Reuters, do něhož se zapojilo více než 500 předních ekonomů, bude vysoká inflace ve většině klíčových světových ekonomik pravděpodobně přetrvávat až do roku 2027. Důvodem je trvalý růst cen energií a vleklé geopolitické konflikty. Analytici zvýšili své prognózy růstu spotřebitelských cen pro příští rok u 31 z 50 zemí zahrnutých do průzkumu, přičemž mezi nimi figuruje 15 z 21 vyspělých ekonomik. Zároveň byly revidovány směrem nahoru i předpovědi hospodářského růstu u 23 zemí, což poukazuje na neobvyklou kombinaci přetrvávajících cenových tlaků a zároveň silnější podnikatelské aktivity.
Současná situace se liší od hodnocení z jara a léta, která předpokládala klasický scénář stagflace. Rozsáhlé investice do technologií umělé inteligence a silná spotřebitelská aktivita pomohly udržet výkonnost ekonomiky, avšak odvrácenou stranou této odolnosti je zakořeněná inflace. Hlavním zdrojem těchto tlaků zůstává ropa. Od eskalace konfliktu s Íránem vzrostla cena ropy o více než 60 %; dlouhodobě se pohybuje nad hranicí 100 dolarů za barel, přičemž dosáhla maxima kolem 117 dolarů. Ekonomové z HSBC a Morgan Stanley upozorňují, že se energetický šok začíná promítat i do ukazatelů jádrové inflace, které očišťují cenový vývoj o přímé dopady volatilních cen paliv a potravin.
V posledních třech průzkumech agentury Reuters se mediánové odhady inflace pro rok 2027 výrazně zvýšily: u Spojeného království vzrostly o 0,7 procentních bodů, v eurozóně o 0,5 procentních bodů, ve Spojených státech o 0,2 procentní body, v Brazílii o 0,5 procentních bodů a v Indii o 0,4 procentní body. Pokud se sekundární inflační efekty budou nadále šířit, centrální banky budou muset udržet úrokové sazby na restriktivních úrovních déle, než trhy v současnosti očekávají. Situaci dále komplikuje globální výprodej státních dluhopisů, v jehož důsledku vzrostly výnosy, což již vedlo k prudkému nárůstu nákladů na financování pro korporace i domácnosti.